Je za námi jeden z větších projektů na kterých jsme pracovali poslední rok. V podstatě všichni členové se zapojili do fotodokumentace činnosti občanského sdružení Iskérka, která pracuje s lidmi, kteří pomoc potřebují, díky svému duševnímu onemocnění. Svou činností jim pomáhá řešit různé životní situace a celkově prožít jejich život hodnotněji. Těm ostatním ukázat, že i tito lidé si zaslouží svou pozornost a je možno a třeba jim naslouchat.

Po celou dobu projektu jsme se účastnili jejich aktivit a setkání, a při tom vzniklo velké množství fotografií, z  kterých jsme na závěr vybrali, pod uměleckým vedením Mgr.Prof. Jindřicha Štreita, soubor fotografií, který byl vystaven v Senátu ČR v Praze, v Rožnově pod Radhoštěm v Kině Panorama, ale také v Nizozemí v rámci kooperačního programu Iskérky a nizozemské organizace De Boei.
Celý tento soubor dostal název „Pomalu se učím kroky k mému tanci.“ 

Výstupem nebyl jen tento soubor fotografií, ale také kalendář na rok 2012 a katalog vydaný u příležitosti výstavy v Senátu.

Více se můžete dozvědět ve videu natočeném během výstavy v Senátu:

Pár momentek z naší výpravy do Prahy na vernisáž:

Text písně Beaty Bocek, jejíž fragment tvoří název výstavy:

Kroky mého tance

Naslouchám moři věcí, čtu,
Nalézám odpovědi k písním svým,
Obnovuji svůj vnitřek,
S radostí čekám na zítřek,
Co mi dá, co mi dá, co mi dá.

Co nepotřebuji, odepřu si,
Co chtěla bych mít, dopřeju si,
Co mi dá, co mi dá?
Chleba na zítřek.

Potrava mívá barevný tvar,
Teplo zvedá mé ruce k slunci,
Zdrojem jsou síly chrlící var,
Které žehnají můj tvar.

Co nepotřebuji…….
Zpovídám se tomu, čemu říkám své já,
Ego se na mě dívá a já,
Se pomalu učím kroky k mému tanci.
Se pomalu učím kroky k mému tanci.
…

Odkaz na sdružení Iskérka ZDE.